Na úvodní stránku...

Obecní úřad - zastupitelstvo

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Zblovice byly založeny patrně Lichtenburky na jejich lenním bítovském panství poblíž lomu na vápenec, který se zde pálil na stavební vápno a mramor. Mramor je každý vápenec, který lze vybrousit. Pro tuto verzi spojenou s těžbou vápence mluví shoda doby stavebního rozvoje hradu Bítova a data prvních zmínek o obci. Roku 1349 zapsal Jindřich z Lichtenburka své ženě Ance 1700 hřiven grošů věna na hradě Cornštejně s příslušenstvím (na lesích, pastvách, loukách, mlýnech, rybnících, oborách), ale i na městečku Štítary a na vsi Příblovicích – což je původní název Zblovic. Příblo byl nástroj kterým se při pálení vybíralo vápno z pece. Odtud pochází původní název obce. Zblovice patří datováním první zmínky o obci k nejstarším obcím, které patřily k bývalému bítovskému panství. V listu krále Vladislava II. z roku 1498, kterým tento král dal Lichtenburkům lenné statky jimi držené do dědičného vlastnictví ale nejsou jmenovány. Z této okolnosti vyplývá, že Lichtenburkové nedrželi Příblovice jako léno, nýbrž jako vlastní majetek, jinými slovy založili je sami podobně jako Velký Dešov. Vše nasvědčuje tomu, že šlo o tzv. kolonizační vesnici, do které byli povoláni němci hlavně ze sousedních Rakous. První usedlíci, které známe, byli podle jmen samí němci.

erb Bítovských z Lichtenburka
erb Bítovských z Lichtenburka

V Urbáři bítovského panství z roku 1612 je uvedeno, že Zblovice měly deset selských domů – pololánů. Podle jmen uvedených v prvním moravském pozemkovém katastru z roku 1656 byla vesnice již skoro celá česká – žila zde už jen třetina němců. V pozemkové knize je zmiňována již existující velká vápenka a malá vápenka. Vápno z bítovského panství bylo všude dobře známé.

Od roku 1749 byly pozemky vedeny podle způsobu obhospodařování, takže se dovídáme, že ve Zblovicích byly také chmelnice. Počet obyvatel vzrostl, podle soupisu poddaných rolníků, domkařů a podruhů panství Bítov na 69 lidí v devíti statcích a třech chalupách. Po roce 1770, kdy bylo zavedeno číslování domů, bylo ve Zblovicích již 18 domů včetně chalup.

V roce 1787 přibyla ke statkům a chalupám také kovárna a panská hájenka. Zajímavý je další vývoj počtu obyvatel. Roku 1809 měly Zblovice 24 popisných čísel a žilo zde již 173 obyvatel. Na vápence bylo v provozu pět pecí. V roce 1843 se tři rodiny zabývaly řemeslem, ostatní byli zemědělci. Řemesla, která měla ve Zblovicích tradici: krejčí, truhlář, zedník, tesař a švec. Řemeslníci odcházeli na léto za prací do ciziny. Na katastru byly dva menší rybníky, ve kterých se pěstovala rybí násada. Zemědělské produkty vozili sedláci prodávat na trhy do Jemnice a Moravských Budějovic.

V roce 1927 odsouhlasilo zastupitelstvo stavbu kaple Panny Marie Růžencové. Byla postavena za peníze získané prodejem honitby bítovskému panství. Materiál navezli občané zdarma a dřevo daroval baron Haas. Chybějící prostředky posbírali občané Zblovic mezi sebou. Oltářní obraz namaloval Gustav Böhm, manžel zdejší rodačky. Zvon, který v kapli visel museli odevzdat v roce 1942 němcům na výrobu ve zbrojním průmyslu. Zblovičtí mezi sebou vybrali peníze a koupili zvon nový, ale po skončení války se původní zvon našel. Od té doby jsou v kapli zvony dva. První světová válka zasáhla Zblovice roku 1914 mobilizací, kdy narukovalo 34 mužů a osm z nich padlo. Do druhé světové války narukovalo 13 mužů a všichni se vrátili domů.

V roce 1933 byla k obci přidělena část Vranče a Peksův mlýn. Spojení s okolními vesnicemi a hradem bylo vozovými cestami. Dnešní silnice se datuje z roku 1924, byla štětová a na její stavbě pracovali i zblovičtí muži. Silnice byla později na tři etapy přebudována na asfaltovou a 1.září 1958 po ní přijel první autobusový spoj z Bítova.

Škola ve Zblovicích vznikla po skončení školy ve Starém Bítově, který měl být zatopen přehradním jezerem Zblovičtí nechtěli děti posílat do dnešního Bítova z důvodu větší vzdálenosti. Situaci vyřešila až stížnost zaslaná na prezidentskou kancelář. Stavba byla povolena – adaptována byla jedna místnost na č.p. 10 a postupně vypracován projekt na stavbu. Za války zde působil pan učitel Vladimír Indra, který byl vůdčí osobností kulturního života Zblovic. Založil z místních kapelu a také ochotnický divadelní soubor. Na č.p. 1 sloužila jedna místnost jako nemocniční pokoj, druhá pak jako ubytování pro sociálně nejslabší obyvatele.

V návaznosti na stavbu Vranovské přehrady byly v roce 1932 vypracovány plány na elektrifikaci obce. K realizaci však došlo až 11.9.1947 kdy se ve Zblovicích rozsvítily první žárovky. Díky tomu mohl být v obci zaveden rozhlas a zakoupen promítací přístroj. Promítalo se v sále hospody. Od roku 1961 mají k dispozici místní obyvatelé obecní knihovnu.

Vodu brali zblovičtí nejprve ze dvou studní na návsi. Přebytky vody ze studní tekly návsí jako malý potůček, který doplňoval později vybudovanou požární nádrž. První část obecního vodovodu byla postavena v roce 1954, který byl prodloužen v roce 1967. Na vodovod navázala stavba kanalizace která byla dokončena v roce1968. Organizace dobrovolných hasičů, která má v obci velkou tradici byla založena v roce 1935. Ze staré zbrojnice se hasiči přestěhovali do nové budovy pod obecní úřad, která byla dokončena a slavnostně otevřena v roce 1974. V roce 1976 byla dokončena stavba kulturního domu, který nahradil starý hostinec.

Z poslední doby stojí za zmínku oprava sportovního hřiště s vybudováním dětské části pro nejmenší. Vytvoření bezbariérových vchodu do místního obchodu, na Obecní úřad a do místního hostince. Ke dni 1.1.2011 zde bylo přihlášeno 44 stálých obyvatel.

Datum: 25.11.2017
Čas: 1:18

Svátek: Kateřina


Aktuality: 31.12.2014 Silvestr 2014

3.5.2014 Country bál

24.4.2011 Doplnění informací




Jihomoravský kraj - logo
-- Program & Web design Karel Šimoník --